Centrum dopravního výzkumu se dlouhodobě podílí na výzkumu, vývoji a podpoře čisté a udržitelné dopravy v České republice i v zahraničí. Aktivity CDV pokrývají široké spektrum témat od elektromobility, vodíkové mobility a nízkoemisní železniční dopravy přes rozvoj dobíjecí infrastruktury až po environmentální, ekonomické a strategické aspekty čisté dopravy.
Na této stránce najdete přehled vybraných projektů, odborných studií, mezinárodních aktivit a dalších činností, kterými CDV přispívá k rozvoji čisté mobility a k hledání řešení pro snižování dopadů dopravy na životní prostředí.
Centrum dopravního výzkumu se dlouhodobě věnuje výzkumu a podpoře rozvoje čisté dopravy v České republice. Projekty zahrnují elektromobilitu, vodíkovou mobilitu, nízkoemisní železniční dopravu, dobíjecí infrastrukturu, environmentální dopady dopravy i ekonomické a strategické nástroje pro snižování emisí.
Cílem projektu je shromáždit informace a zpracovat prostředky pro analýzy, na základě kterých bude možné uskutečnit strategická rozhodování a plánování v kontextu zavádění nízkoemisní železniční dopravy se zaměřením na tzv. BEMU vozidla (kombinované napájení z troleje a akumulátoru). Analyzováno bude přibližně 15 železničních tratí nebo linek, přičemž na každé z nich bude vhodnost potenciálního nasazení vozidel BEMU nebo vozidel EMU srovnávána se současným stavem, tedy s provozem vozidel DMU.
Cílem projektu je provést posouzení environmentálních dopadů různých typů osobních a nákladních vozidel metodou Posuzování životního cyklu (LCA). Na základě environmentálních dopadů je cílem poskytnout orgánům státní správy ucelené informace ze kterých mohou vycházet při prioritizaci podpor a dotací pro alternativní pohony ve vozidlech, které mají předpoklad být provozovány v městském prostředí. Analýza bude reflektovat podmínky ČR včetně energetického mixu. Jedním z dílčích cílů je i modelování vývoje energetického mixu a jeho vliv na environmentální dopady vozidel s elektrickým pohonem, dále vliv ujeté vzdálenosti a dalších parametrů souvisejících s provozem vozidla na straně uživatele.
Centrum vzniká v rámci provádění Vodíkové strategie pro klimaticky neutrální Evropu a Vodíkové strategie ČR, která odráží cíl Zelené dohody pro Evropu – dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Centrum cílí na VaVaI spolupráci klíčových aktérů ČR – státu, výzkumných organizací a podniků v oblasti vodíkových technologií a stojí na principech integrální ekologie. Strategické cíle Centra: 1. VaVaI podpora redukce emisí skleníkových plynů v dopravě pomocí vodíkových technologií a 2. podpora hospodářského růstu České republiky ve spojitosti se zaváděním vodíkových technologií do dopravy. Cílem Centra je podpora urychlení procesu implementace vodíkových technologií při minimalizaci s tím spojených nákladů a podpora vyvážené výroby a spotřeby vodíku.
Tento projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu Národní centra kompetence, a také je tento projekt spolufinancován prostřednictvím Technologické agentury ČR v rámci Národního plánu obnovy z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.
Centrum dopravního výzkumu reflektuje snahu snižovat emise vzniklých v dopravě. Elektromobilita a vodíková mobilita má potenciál snížit celkové emise v dopravě v souladu se strategickým balíčkem Fit for 55 vydaným v červenci 2021 Evropskou komisí. Cílem projektu je posouzení celého životního cyklu komponent používaných v současné elektromobilitě. Cílem je na základě získaných dat, určit velikost energetické náročnosti a množství vzniku uhlíkové stopy CO2ekv v kategorii globálního oteplování metodou LCA. Životní cyklus je uvažován jako proces výroby, provozu a odstraňování, tzv. proces „od kolébky do hrobu“. Výsledky budou sloužit k objektivnímu porovnání dopadu na životní prostředí u vozidel se spalovacím motorem a elektromotorem.
Hlavním cílem projektu je ve spolupráci s VŠE, UK a Mendelu, vyhodnotit možnosti pro dosažení redukčního cíle 5 kt emisí NOx z dopravy do roku 2030 oproti scénáři NPSE-WM a to pomocí daňových a poplatkových nástrojů stimulujících obměnu vozového parku za čistá vozidla. Za pomoci empirického šetření jsou analyzovány preference domácností a jednotlivců pro alternativní technologie a z vývoje vozového parku osobních a lehkých užitkových vozidel je predikováno chování firem. Pro ostatní silniční nákladní vozidla je simulován efekt výkonového zpoplatnění čtyřstupňovým dopravním modelem. V rámci projektu jsou predikovány dopady na spotřebu paliv, přímé a nepřímé emise NOx, PM a CO2 optimalizačním modelem TIMES a kvantifikovány dopady na ekonomiku modelem všeobecné rovnováhy. Na závěr budou vyhodnoceny přímé a vyvolané administrativní náklady doporučených variant.
Řešitelem projektu, který byl v letech 2021-2022 podpořen Technologickou agenturou ČR v rámci Programu a Ministerstvem dopravy v rámci DOPRAVA 2020+, je CDV. Výsledky budou zveřejněny na webových stránkách cistadoprava.cz.
Vodík zatím není vnímán jako hlavní palivo osobní dopravy budoucnosti i přes fakt, že oproti bateriovým elektrickým automobilům mají vodíkové některé výhody. Článek se zaměřuje především na průměrnou spotřebu vodíku, kolísání průměrné spotřeby vlivem ročního období a kvantitativní analýzu faktoru využívání klimatizace a topení a jejich vliv na spotřebu u vozidel s vodíkovým palivovým článkem (FCEV).
POUL, Adam a Libor ŠPIČKA. Spotřeba paliva u automobilů s vodíkovým článkem. Energie 21, 2022, č. 1, s. 28-30. ISSN 1803-0394.
Vodík v silniční dopravě je médium, které je zařazeno mezi paliva čistá. Spolu s bateriovými elektromobily a plug-in hybridními vozidly patří vozidla s palivovými články (FCEV) do vozidel elektrických (s externím plněním). Autoři článku se zaměřili na aktuální data o FCEV v zemích Evropské unie (EU) napříč jednotlivými kategoriemi vozidel – osobních, lehkých užitkových, nákladních a autobusů. Jelikož je pro toto odvětví klíčový rozvoj plnicí infrastruktury, z dostupných dat jsou porovnány jednotlivé země jak v počtu provozovaných, tak plánovaných stanic. Lze konstatovat, že veřejné plnicí vodíkové stanice jsou zatím provozovány pouze v 11 zemích EU. V České republice je v Centrálním registru vozidel evidováno 9 FCEV a žádná veřejná plnicí vodíková stanice. Do konce roku 2022 se však plánuje dokončení 3 vodíkových stanic (Praha, Litvínov, Ostrava) a do konce roku 2023 dalších 6, které byly podpořeny částkou 350 mil. Kč z Operačního programu Doprava. V závěru článku autoři upozorňují na typy vodíku, které jsou z pohledu emisní bilance naprosto klíčové. Představen je rovněž nový web cistadoprava.cz, který obsahuje aktuální informace a data v návaznosti na Národní akční plán čisté mobility
KADULA, Lukáš, VAHALÍK, Bronislav, BEZDĚKOVSKÝ, Jan, ŠRAGOVÁ, Eva, 2022. Rozvoj vodíku v silniční dopravě v České republice a Evropské unii. SILNICE ŽELEZNICE. 17(2), 80-84. ISSN 1803-8441.
Pro usnadnění splnění povinnosti podle §6 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, týkající se Evidence dobíjecích stanic zpracovalo v průběhu roku 2021 Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. pro Ministerstvo průmyslu a obchodu elektronickou evidenci dobíjecích stanic.
Článek popisuje aktuální stav elektromobility v České republice v kontextu zemí Evropské unie. V první části jsou prezentována data z projektu Česko v pohybu, týkající se jízd automobilem s ohledem na ujetou vzdálenost, jelikož dojezd elektromobilů bývá opakovaně uváděn jako jeden z klíčových faktorů. V druhé části je věnován prostor dobíjecím stanicím a místům v České republice, které jsou částečně zařazeny do evropského kontextu. Třetí část ilustruje vývoj registrací bateriových elektrických vozidel (BEV) ve vztahu k predikcím Národního akčního plánu čisté mobility. Ve čtvrté části jsou porovnány registrace nových BEV a PHEV v uplynulém roce v evropském kontextu. Je rovněž představena výchozí datová základna k vozidlům dle paliv s důrazem na čistou mobilitu.
KADULA, Lukáš, KOUŘIL, Petr, 2021. Rozvoj elektromobility v ČR. Silniční obzor. 82(3), 78-81. ISSN 0322-7154.
CDV kontinuálně analyzuje vozidlový park ČR v návaznosti na Národní akční plán čisté mobility, data jsou pravidelně aktualizovaná a zveřejňovaná na webových stránkách cistadoprava.cz.
Posláním Platformy, jejímž členem je Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., je podpora vývoje vodíkových technologií a zavádění vodíkového hospodářství v ČR. Dále přispívá ke koordinaci aktivit subjektů vývoje vodíkových technologií a vodíkového hospodářství mezi sebou a v návaznosti na programy a finanční zdroje domácí i zahraniční.
CDV je jedním z řešitelů projektu, který je na roky 2021-2024 podpořen Technologickou agenturou ČR v rámci Programu DOPRAVA 2020+. Cílem projektu je vytvořit nástroje orgánům státní správy, zejména pak Ministerstvu dopravy, Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu průmyslu a obchodu, pro efektivní a koncepční rozvoj vodíkové mobility, především s ohledem na využití nízkoemisního vodíku. Vodíkové hospodářství v dopravě ČR je v kontextu projektu chápáno jako nástroj pro plnění závazků ČR o snižování emisí CO2 a v dlouhodobém horizontu jako nástroj pro snižování závislosti na zahraničních energetických zdrojích v dopravním sektoru ČR.
Tento projekt je financován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva dopravy ČR v rámci Programu DOPRAVA 2020+
Projekt řešilo CDV v průběhu roku 2020 pro Ministerstvo dopravy. Cílem projektu bylo připravit koncepční řešení rozvoje infrastruktury pro elektromobilitu na dálničních odpočívkách v podobě návrhu samostatného oddílu v rámci koncepce dálničních odpočívek, který by se věnoval elektromobilitě.
Projekt z karty opatření z Akčního plánu o budoucnosti automobilového průmyslu (E1. Analyzovat možnosti podpory nákupu a provozu elektromobilů), jehož gestorem bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo financí. Součástí analýzy bylo i zjišťování postojů firem a řidičů k elektromobilitě v ČR.
Cílem projektu bylo, ve spolupráci s Mendelu, posouzení možných variant řešení z hlediska širšího zavádění vozidel na alternativní paliva. S ohledem na materiál MPO „Návrh opatření na zlepšení struktury vozového parku v České republice“ by měl být posouzen rovněž přínos těchto opatření z hlediska zlepšení struktury vozového parku. Řešení by se mělo zaměřit na analýzu současných forem zpoplatnění a zdanění vozidel v ČR (silniční a spotřební daň, dálniční známky a mýtné) a souvisejících poplatků (poplatek za registraci vozidel) včetně komparace situace v této oblasti s jinými členskými státy EU, a zjištění korelace mezi strukturou vozového parku v konkrétní zemi a zde uplatňovaným režimem silniční daně a poplatků.
Analýzu s důrazem na problematiku elektrokol zpracovalo CDV v roce 2018 pro Samostatné oddělení BESIP Ministerstva dopravy.
CDV se zapojuje také do mezinárodních projektů zaměřených na udržitelnou a čistou mobilitu. Spolupráce s evropskými městy, regiony a odbornými partnery umožňuje sdílet zkušenosti, rozvíjet nové přístupy a podporovat zavádění elektromobility a dalších nízkoemisních řešení.
Projekt byl podpořen z Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014-2020 (Evropský fond pro regionální rozvoj). Cílem bylo posílit institucionální kapacitu měst Litoměřice a Drážďany v oblastech udržitelné dopravy a využití obnovitelných zdrojů energie. Výstupy projektu byly: průzkum mobility, doplnění existujícího rezervačního systému pro služební elektromobily o elektronickou knihu jízd, koncepce využití elektromobility se zaměřením na služební vozové parky, celoměstskou elektromobilitu a MHD, brožura „Zavádění a rozvoj elektromobility ve městech v ČR a SRN“, plán udržitelné městské mobility, systém akumulace elektřiny z fotovoltaických elektráren pro elektromobily, semináře a odborná školení na téma elektromobility a udržitelné dopravy, medializace a propagace projektu (osvětové kampaně, propagační jízdy, apod.).
Projekt byl podpořen v 1. výzvě Dunajského nadnárodního programu (DTP). Cílem bylo zajištění lepšího a koordinovaného uplatňování řešení e-mobility ve městech a regionech Dunajského regionu, zlepšení informovanosti uživatelů dopravy v oblasti e-mobility, zintenzivnění spolupráce, vzájemná výměna zkušeností a know-how mezi příslušnými aktéry na nadnárodní i národní (regionální) úrovni. Výstupy projektu byly: eGUTS standardy (nadnárodní rámec pravidel, postupů a norem, představující základnu pro každou obec, na níž může budovat svou rozvojovou strategii v této problematice), eMob strategie (soubor krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření pro zavádění systémů elektrické dopravy), místní akční plány (LAP) rozvoje elektromobility (tvorba plánů zahrnujících cíle jednotlivých SUMP ve zúčastněných městech), školení v přípravě Místních akčních plánů (vytvoření příručky definující zadání a šablonu LAP, elektronické školící materiály), eGUTS APP (volně dostupná, vícejazyčná platforma pro chytré telefony), pilotní akce ve městech a regionech (preference parkování e-vozidel, instalace nabíjecích stanic, budování půjčoven e-vozidel, propojení s eGUTS APP), 5 studií proveditelnosti (Rozvoj nabíjecích stanic v městských oblastech, Elektrokola vs. elektromobily v městském dopravním systému, Podpora místní a regionální politiky e-mobility, Zapojení elektrobusů do flotil veřejné dopravy, Konverze typu „udělej si sám“).
Vedle vlastních výzkumných projektů se CDV podílí na čisté dopravě také prostřednictvím smluvního výzkumu, odborných studií a dalších aktivit. Tyto činnosti zahrnují například posuzování vodíkové a elektrické mobility, plánování udržitelné dopravy a energetiky nebo analýzu vozidlového parku.
Cílem projektu programu Kappa je analýza českých železničních tratí a lokalizování oblastí, kde by vodíkové vlaky byly technickým, ekonomickým a environmentálním řešením oproti jiným technologiím (nafta, baterie, hybrid). CDV se ve spolupráci s VUZ podílí na zajištění parametrů nutných pro technicko-ekonomickou analýzu vybraných regionálních tratí a porovnání jednotlivých pohonů.
Studie proveditelnosti byla zaměřená na možnosti zavedení elektromobility v soukromé a veřejné dopravě v Brně s důrazem na potenciál zlepšení veřejné dopravy a udržitelnosti ve městě (CDV). Studie byla využita ve výstupech (např. „Analysis and possibilities of e-minibus operation and test of e-buses in Brno“) mezinárodního projektu New forms of sustainable urban transport and mobility (2MOVE2), který byl zaměřen na rozvoj znalostí o inovativních integrovaných systémech městské dopravy, výměnu know-how a provádění doprovodných dopravních opatření.
Studie proveditelnosti byla využita při zpracování několika výstupů v mezinárodním projektu Green urban transport systems (GUTS).
Jsou strategické dokumenty zpracovávaný jednotlivými městy Bude zaměřené na řešení nejen problematiky dopravy, ale rovněž na ovlivňování a způsob uspokojování mobility s důrazem na čistou mobilitu. Např. Písek, Trenčín, Litoměřice, Olomouc a další.
Akční plán pro udržitelnou energii (SEAP) je dokument, který využívá výsledky bilance skleníkových plynů pro určení nejvhodnějších oblastí činnosti a příležitostí pro dosažení cílů místních orgánů při snižování emisí CO2. Stanoví konkrétní opatření na snížení, společně s časovým rámcem a přidělenými odpovědnostmi, které převádějí dlouhodobou strategii do praxe. V dopravě se tato opatření z velké části směřují k čistým vozidlům a alternativním palivům. Hlavním cílem je snížit emise CO2 nejméně o 41 % v roce 2030 oproti roku 2015. Např. Brno, Tábor, Chrudim, Liberec, Ostrava, Litoměřice.
Soubory cookies používáme pro analýzu návštěvnosti a marketingové účely. Informace o tom, jak používáte naše webové stránky, poskytujeme s vaším souhlasem také třetím stranám, které nám poskytují analytické a marketingové nástroje. Třetí strany mohou tyto informace kombinovat s osobními údaji, které od vás získaly, a následně je mohou předávat mimo EU.
Zvolte si, jaké cookies preferujete. Informace o tom, jak cookies zpracováváme naleznete v Prohlášení o používání cookies.
Cookies tohoto typu jsou povinné a není tedy možné je vypnout. Jsou nezbytné k tomu, aby webové stránky správně fungovaly.
Prostřednictvím těchto souborům cookies můžeme analyzovat a vyhodnotit chování návštěvníků webu. Díky tomu můžeme naše webové stránky vylepšovat a přizpůsobovat vašim potřebám.